I.BTO – Splouvání Vltavy 14. – 17.7.2019

Po splutí části Otavy v předloňském roce a části Vltavy z Vyššího Brodu do Českého Krumlova v roce loňském, byl náš letošní cíl téměř jasný. Splout Vltavu z Vyššího Brodu až do Boršova nad Vltavou, tedy celých sedmdesátdva kilometrů. Tento úsek jsme měli rozvržený na čtyři dny.
Několik týdnů před samotným výletem jsme obeslali naše členy SMS zprávou s nástinem, jaký je přibližný plán našeho vodáckého výletu. Zpětnou vazbou se naši vodáci přihlásili a my podnikli objednávku plavidel, jimiž byly rafty, a rovněž objednali jiné potřebné vybavení. Několik dnů před odjezdem již pouze scházelo zarezervovat místa ve vlaku a zakoupit hromadnou jízdenku. Bylo pro nás organizátory potěšením, že se naše skupinka ustálila na čísle třicetidvou zúčastněných. Na nádraží v neděli v 6.30 nikdo z nás také nechodí každý týden, ale přesto dorazili všichni a mohlo se vyrazit. Cesta utíkala celkem rychle a po přestupu v Českých Budějovicích a Rybníku jsme byli na místě, kde na nás již čekal pán z půjčovny s potřebným vybavením. Naložili jsme své věci a všech sedm plavidel mohlo vyrazit. První den na nás čekal kemp Branná, který je jedním z nejlepších kempů v Jihočeském kraji. Po dvaceti kilometrech plavby se nám občerstvení a sprchy s teplou vodou opravdu hodily. Ráno proběhla snídaně, balení stanů a příprava k odjezdu. Těsně před vyplutím jsme ještě podnikli pasování nováčků na vodáky a mohli jsme vyplout. Druhý den nás čekalo dalších dvacet kilometrů s noclehem v kempu Krumlov těsně za Českým Krumlovem. Po zabydlení v kempu jsme vyrazili do Krumlova, někdo na večeři a někdo jen tak na procházku. Ve večerních hodinách jsme postupně docházeli do kempu a ukládali jsme se k zaslouženému odpočinku. Třetí den jsme byli připraveni na devatenáct kilometrů plavby a přenocování v tábořišti U Kelta, kde byl naplánován i večerní táborák. Příroda pod Krumlovem se zdá být hezčí než na horním splavném úseku. I okolí řeky v části pod Zlatou Korunou ztrácí svoji komerční tvář, takže si každý najde to své. Je nutno podotknout, že počasí nám celkem přálo a i noci byly celkem teplé a nikdo si na zimu nestěžoval. Poslední den už nás čekalo posledních třináct kilometrů plavby vracení lodí a balení věcí. Cesta utekla jako voda v řece a nastalo poslední loučení na nádraží opět v Nepomuku.