Josef Siblík

Josef Siblík se narodil 19.3.1863 v Mladém Smolivci v rodině mlynáře. Do obecné školy chodil v Budislavicích, pak přešel na měšťanskou školu do Blatné a třetí třídu vychodil v Březnici. Učitelský ústav vystudoval v Příbrami, kde 21.6.1882 maturoval. Učil pak v Záboří a Tochovicích. 1.11.1891 přešel jako učitel do měšťanské školy v Blatné. 1.3.1914 se stal ředitelem chlapecké a dívčí měšťanské školy v Blatné, kterou řídil až do 1.9.1925. Vyučoval také na živnostenské škole pokračovací a na obchodní škole, kterou řídil 16 let.
Stál při založení Městské spořitelny v Blatné a byl jejím předsedou, spolupracoval při založení veřejné knihovny Palackého v Blatné r. 1898 a bezplatně jako knihovník ji vedl.
V r. 1922 založil spolu s přáteli starobylých památek Okresní muzeum v Blatné, kterému věnoval jako základ své vlastní sbírky předhistorické z výkopů a sbírky historické.
Byl činný jako člen a funkcionář v pěveckém spolku Úslavan, v Občanské besedě, byl členem místní a okresní školní rady a obecního zastupitelstva.
Po celou dobu byl svědomitým pedagogem, na kterého dlouho vzpomínali jeho bývalí žáci. Někteří se zúčastnili odhalení jeho reliéfu v r. 1994 v ZŠ J. A. Komenského v Blatné a s láskou na něho vzpomínali. Věnoval pozornost novým metodám, dovedl podnítit ctižádostivost svých žáků. Kromě školních pomůcek užíval při výuce dějepisu dějepisné pomůcky ze své sbírky. Ze všech front 1. sv. války dostával od žáků dopisnice. Byl to vpravdě renesanční člověk.
Jako učitel dějepisu měl velký zájem o dějiny města Blatné a celého okresu. Lákala ho hlavně ta část dějin, která není písemně doložena.
Jeho velký význam spočívá právě v práci archeologa. sám prováděl výkopy, konzervoval je, a tak zachránil před zkázou a poničením řadu pravěkých památek Blatenska a Březnicka. Navštívil kdejaký kopec, prošel snad všemi lesy.
O nálezech napsal články, které s fotografiemi a popisy předmětů byly otištěny v odborných časopisech. Zúčastnil se archeologických sjezdů a v Praze r. 1912 přednášel "O hradištných mohylách na Blatensku."
Své poznatky publikoval v Památkách archeologických i Obzoru prehistorickém. Po velkých přípravách a z velké části jeho zásluhou vyšlo r. 1915 dílo Blatensko a Březnicko, ve kterém jsou části: Pravěk, Řemesla a živnosti, Mlynářství, Obchod a průmysl, Správa měst. Podílel se na vydání sborníku Město Blatná (1926), byl spoluautorem publikace Blatná a její nejbližší okolí (1926) a přispíval do různých odborných publikací.
Jeho vědecká práce byla uznána i ministerstvem školství a národní osvěty, když byl stanoven konzervátorem pro předvěké památky okresu blatenského, příbramského a sušického. Své rozsáhlé sbírky věnovao Okresnímu muzeu v Blatné.
Zemřel uprostřed práce 11.4. 1931. Na J. Siblíka vzpomíná ve své sbírce Voněly vodou večery (1956) Ladislav Stehlík v závěru básně Vzpomínka na Blatnou:

U školy vzpomínám
na ruce s popelnicí,
známou tvář se skřipcem,
úsměvem zjasněnou.
Potkám ji někdy zas
s deštníkem na ulici? -
Bože, já zapomněl
na léta, která jdou,

a slyším zhloubi jich
hlasy, jež dávno zněly
ze škamen žákovských -
ach, kde jste druzi mí?
Tak rád bych pověděl
vám, pane řediteli,
čím jara kvetla nám,
co svály podzimy...

Jak do slov zachytit,
co už je dozpíváno?
nechybí nikdo z vás?
( Nad hrobem tiknul pták.)
Až se mě zeptáte,
neřeknu: " Prosím, ano..."
Jenom se zajiknu
a sklopím plaše zrak

Mnohé z jeho prací zůstávají dodnes nepřekonány a tvoří solidní základ pro činnost v této oblasti. Město Blatná mu zůstává stále dost dlužno. V r. 1994 mu, na chodbě ZŠ J. A. Komenského v Blatné, byl odhalen reliéf, autorkou je jeho vnučka akad. malířka Eva Chmelařová ( roz. Siblíková), ale to je vše. Stále ještě nebylo nalezeno trvalé místo, kde by jeho celoživotní dílo bylo zpřístupněno veřejnosti tak, jak si přál i v poslední vůli.
"Nechť slouží ku povzbuzení, ku dalšímu studiu naší české minulosti a ku poučení."

Autor: PaedDr. Dagmar Hozová, pravnučka J. Siblíka