V pátečním letním podvečeru se v malebném budislavickém kostelíčku sv.Jiljí sešlo takřka devět desítek návštěvníků.
V prastarých zdech nejstarší stavební památky našeho regionu (vždyť tento kostel byl zbudován na starších základech již ve 13. století) se potvrdilo prastaré přísloví hovořící o tom, že "doma není nikdo prorokem" - většina pozorných posluchačů byla totiž tzv. "přespolních", místní se povětšině nenechali zlákat ze svých "pivně-televizních pelíšků" a od svých všedních povinností. Avšak ti, kteří přijali pozvání Ř.-k. farnosti a Obecního úřadu na besedu s Mgr. Vladimírem Červenkou naopak svým zájmem popřeli platnost výše zmíněného přísloví - mladý kasejovický regionální historik a etnograf je ve dvou příjemných hodinách provedl historií, pamětihodnostmi a přírodou našeho okolí a seznámil je s význačnými osobnostmi a rodáky. Desítky projekcí a spousta zajímavostí, které byly obsahem jeho přednášky, která byla v pořadí již druhá a určitě ne poslední, nás seznámily s mnohými fakty, která přes často proklamovaný zájem o místa, ve kterých žijeme, jsme doposud neznali. Poutavé bylo třeba vyprávění o původu některých častých místních rodových příjmeních či například o cenném oltářním obrazu sv. Jiljí od známého a význačného malíře J.Scheiwela, jímž se budislavický kostelík "pyšní" a který, doufejme, nepotká stejný osud jako nejcennější umělecko-historickou památku – raně barokní sochu Piety, která před pár lety z podvěžní předsíně kostela "záhadně zmizela" stejně tak, jako z věže hodinový stroj. A tak se můžeme těšit na další podobné vlastivědné, kulturně-společenské i duchovní podvečery, kteréž se snad již v Budislavicích stávají tradicí.
Autor článku: Kulíšek M.
Autor fotografií: Kulíšek M.