Krátké pojednání o křížku u Hajdrbalny ve Starém Smolivci z pera ing. J. Kratochvílové.
Ve Státním okresním archivu Strakonice je uložen osobní fond Jana Pavla Hilleho (1861 – 1943), který byl regionálním historikem oblasti Blatná a Březnice, kaplanem a farářem působícím v Kadově, poté také děkanem v Kasejovicích a od roku 1924 biskupským vikářem a děkanem v Blatné. Jan Pavel Hille se ve svém pojednání (v rukopisu) o Starém Smolivci zmiňuje i o samotě Hajdrbalna a o křížku před ní:
Nedaleko vsi samota Hajdrbalna (Haider – Wald = borový les). Slula tak roku 1715 a u ní v době moru 1680 pochováváni byli zesnulí. U cesty dřevěný kříž, který tu stál již r. 1766 a vedle něho pochována tehdy jistá osoba, která se z „melancholie“ oběsila.
Kdo ta „jistá osoba“ byla a proč byla pohřbena právě zde? Odpověď lze nalézt ve Státním okresním archivu Plzeň – jih se sídlem v Blovicích a ve Státním oblastním archivu Plzeň.
Byla jí Mariana – Máří Magdalena Šišková, provdaná 1. Rozinová, 2. Balková ze Starého Smolivce. Narodila se dne 30. 11. 1716 jako třetí dítě na gruntu nyní číslo 28 rodičům Šimonovi a Kateřině Šiškových. V matrice narozených je jmenována jako Mariana (Maryana). Pokřtěna byla ve farním kostele svatého Jana Křtitele v Čížkově dne 1. 12. 1716. Statek rodu Šišků byl spolu s dalšími 5ti nejstarší usedlostí ve Starém Smolivci, což je zaznamenáno v Berní rule, tj v prvním soupisu gruntů a chalup v Čechách z roku 1654. Grunt patřil tehdy mezi 6 „osedlých“.
Originál zápisu v matrice narozených fary Čížkov z let 1714 – 1722 str. 48, uložený ve Státním archivu Plzeň:
Přepis zápisu:
Numero 174, Dezember (prosinec)
Ze Starého Smoliwcze: Zde w farnim kostele S. Jana Kržtitele w Czizkowie pokržtiena jest dczera Maryana z lože manželského ržadnie splozena, narozena dne 30. 9bris (listopadu).
Rodicžové její k témuž statku poddaní gsou tito: otec Ssimon Ssisska, mateř Kateržyna.
Kmotrowe byly tito: Lewans: Maržena, manželka Jana Kabatnika, mystra polniho ze Stareho Smolivcze. Pržystojyci: Worssyla, manželka Jyržyho Balika, ssafarže z Radossycz, Matieg Trefney z Roželowa. Ego (já) Jacobus Ingatius Worel, babtizavi (křtící) manu propria (vlastní rukou)
O jejím mládí na gruntu se nic nedozvíme jako o nikom z tehdejší doby. Dalším záznamem je až zápis z její první svatby.
Při svatbě s prvním manželem - Josefem Rozinem v roce 1752 je v zápisu o zkouškách snoubenců zapsána jako Mařena, v zápisu o svatbě jako Máří Magdalena. Jméno Mařena je zkrácené Máří Magdalena, není tedy odvozeno jako dnes od jména Marie.
Při narození Josefa je jeho otec Václav Rozin označen v matrice jako sedlák. S Josefem Rozinem měla Magdalena tři děti – Jana, narozeného 2. 6. 1754, Mařenu, narozenou 7. 3. 1757 a Jakuba, narozeného 13. 7. 1759. Máří Magdalena byla o více než 7 roků starší než Josef Rozin, ale přesto on umírá velmi brzy – ve svých 40 létech v březnu 1765. Vdova zůstala se dvěma žijícími nezletilými dětmi na gruntu sama. V té době bylo běžné, že se vdovy musely brzy znovu provdat, aby zabezpečily grunt a stejně tak vdovci, aby zajistili matku pro své nezletilé děti.
Pod jménem Magdalena Rozinová uzavírá tedy vdova další sňatek velmi brzy po úmrtí manžela a to s Josefem Balkem, který jí byl při první svatbě za svědka. Je to hned za 3 měsíce po úmrtí Josefa – v červnu 1765.
Druhý sňatek jí byl však zřejmě okolnostmi vnucen, jak vyplyne z dalšího zápisu ze soudu. Soud byl pro pro panství Lnáře (Schlüsselburk) ustaven v Kasejovicích.
Magdalena Rozinová Balková spáchala totiž za necelý rok po svatbě sebevraždu, což muselo být v té době projednáváno soudně.
Níže je přepsán jeden zápis ze tří výslechů svědků při soudu z „Černé knihy smolné“ z let 1756 - 1772, která byla vedena na zápisy hrdelních zločinů při soudu v Kasejovicích a je uložena ve Státním okresním archivu v Blovicích. Jedná se o výslech Tomáše Čaky. Jeho sestra Mariana Čaková si vzala za manžela bratra Magdaleny Šiškové – Rozinové Víta Šišku.
Tomáš Čaka byl tedy švagrem Magdaleny.
Přepis zápisu je přizpůsoben současné češtině.
Léta páně 1766, dne 12. dubna v místě radním městyse Kasejovice, vedle (podle) od slavného císařsko královského krajského úřadu dokročilého (obdrženého) milostivého nařízení (ze) dne 11. dubna vykonán dne 12. dubna téhož měsíce t.r. v přítomnosti k tomu magistrátním gremiem určených komisařů radních, jmenovitě Františka Rybičky a Vojtěcha Laciny, též přísežného syndika, předsevzatý výslech s Tomášem Čakou, sedlákem Starosmoliveckým, poddaným k statku oseleckému v příčině Magdaleny Rozinové, sobě skrz oběšení smrt učiněné v Starém Smolivci.
Otázka
Jak se jmenujete, jak starý? Odkud jste? Poddaný, svobodný?
Odpověď
Čaka Tomáš. 35 let. Ze Starého Smolivce sedlák jsem, poddaný k Oselcům
Otázka
Znal jste Magdalenu Rozinovou? Jak dlouho jste ji znal? Odkud pocházela?
Odpověď
Znal dobře jakživ od maličkosti, také je ze Smolivce Šiškova dcera.
Otázka
Kolikrát vdaná byla?
Odpověď
Dvakrát se vdala, prvního muže měla Josefa Rozina, druhý se jmenuje Josef Balek.
Otázka
Kolik let byla se svým prvním mužem?
Odpověď
Byli spolu několik let, my to tak hrubě nepozorujeme, měla s ním také děti a měla už také léta
Otázka
Byla ta osoba vždy při zdravém rozumu nebo v nějaké rozumu kormucující nemoci, aneb v melancholii?
Odpověď
Vždycky dobrý rozum měla i za nebožtíka Josefa Rozina, prvního muže.
Otázka
Jak často ta pošetilost na ni přicházívala?
Odpověď
My jsme páni na ní poznali tuhle před Svatým Vítem loňského roku, kdy měla dvě ohlášky, ona chtěla svého muže tak nechat, outratu mu chtěla zaplatit, že si ho nevezme. Na to poslala pro svého švagra, aby jí nějakou radu dal, že ho tak nechá. Švagr jí dal radu takovou: že když se jí nelíbí, aby nechala tak, že jí obilí přece někdo sklidí. Potom se radila se svým otcem, on vzal na ni hůl, pravil „jaká tě bestie nechám, já ti dám“, a tak to na ni přišlo, to bylo ten čtvrtek před svatbou.
Otázka
Víte-li, zdali ji nějaký kvapný a nenadálý zármutek, neb tesknost napadla, po kterém se patrně proměna jejího způsobu a činění znamenala?
Odpověď
Když se vdala, třeba dvakrát za den muselo být, aby to na ni nepřišlo. Ty tři čtvrtě léta nechtěla nic dělat, ani obědu jednoho nepřistrojila. V těch tři čtvrti léta byla jen třikrát v kostele.
Otázka
Jaké její živobytí, chování a činění bylo?
Odpověď
Nic zlého jsme na ni neslyšeli, abych řekl, že se s kým vadila, nic.
Otázka
Jste vy nějaký přítel její?
Odpověď
Nejsem žádný, než její bratr na mou sestru
Otázka
Jaké násilí sobě učinila? Kdy a kde se to stalo? Pro jakou příčinu?
Odpověď
Nejnčkon se oběsila. Předtím také, když ji vézt chtěli do Blatné, ona tam jet nechtěla, rukama lomila, do haltýře skočila. Muž ji vytáhl a do Blatné vézt ji přinutil. Příčinu nevím, proč se oběsila.
Otázka
Byla nyní v druhém manželství těhotná?
Odpověď
Nebyla těhotná.
Otázka
Můžete to, nač jste dotazován byl, kdyby zapotřebí bylo s tělesnou přísahou dokázati?
Odpověď
Můžu, spravedlivě můžu.
Že toto vyznání genuině ( správně) na papír postaveno, a z úst Inkvizita (vyšetřovaného) do pera vlastní slova jsou, to my ad hunt actum (k tomuto sepsání) zřízení komisařové podpisy rukou našich vlastních přítomně verificirujeme (stvrzujeme – veritas = pravda).
Actum (sepsáno) v místě radním městys Kasejovice dne 12 dubna 1766.
L. S. Franišek Petr Rybicžka
Comissarius
L. S. Wogtiech Laczina
Komysarž
L. S. Jos. Lud. Wlahs, comissarius
Et Syndicus
Vysvětlivky:
Dalším svědkem při soudním procesu byli Matěj Přibyl, podruh ve Starém Smolivci, který mimo stejného svědectví s Tomášem Čakou doložil, že se oběsila na „ponebí“, tedy na půdě.
Posledním svědkem byl rychtář ze Starého Smolivce Václav Šampalík, který potvrdil výpovědi obou předchozích svědků, jen upřesnil den a hodinu Magdaleniny smrti na „neděli provodní“ - tj. první neděle po Velikonocích ve 3 hodiny odpoledne. Tato neděle v roce 1766 připadala na datum 6. dubna.
V té době nesměli být lidé, kteří spáchali sebevraždu, pohřbeni na hřbitově. Proto bylo kasejovickým soudem rozhodnuto, že bude pohřbena tajně a na jiném místě, jak uvádí následující zápis:
Slavnému magistrátu píseckému relati (zpětná zpráva)
Urození a stateční vladykové
Vzácní a vážení páni
V příčině oné v Starém Smolivci oběšené Máří Magdaleny Rozinové na nás dd. 15. currentis mensis at anni (tohoto měsíce a roku) od slavného magistrátu přišla na informaci dne 16. téhož neodkladně by co nejdříve taková vyplněna byla především jiným in vim corporis debioti formalis na ono vyznání (že by nadečtená Máří Magdalena Rozinová z příčiny rozumu kormucující nemoci neb melancholie ono násilí sobě učinila) k stvrzení té pravdy Tomáše Čaku, Matěje Přibyla a Václava Šampalíka sousedy Starosmolivecké ku právu našemu předvolati jsme neopominuli, jenž také, po přečtení pro každou osobu zvlášť k vykonání mající přísahy, dobrovolně každý svou (jakž tato přirozeně zní) v radním místě ..mezi 9. a 10. hodinou času raního dne 17. běžícího dubna vykonali přísahu a svá učiněná s přísahou stvrdili vyznání.
Po vykonání oněch přísah by tělo oběšené, dle Cís. Král. Josefínského hrdelního zřízení Aet. 19., § 17 vedle nějakých božích muk aneb kříže pohřbeno býti mohlo, pro ovulari inspectione vykonalého pohřbu dva komisaři e Gremio magistratus, jmenovitě Matěje Vanturu a Josefa Matyáše, do Starého Smolivce jsme determinovali (určili), jenž u přítomnosti jejich ta oběšená osoba u kříže dřevěného při silnici na půdě jmenované vesnice od svého manžela Josefa Balka a svých dvou bratů (poněvadž ji hrobař pochovati nechtěl) v tichosti beze všeho zvuku, při západu slunce, téhož dne pohřbena byla. Což když slavnému magistrátu zprávu činíme, se vší přináležející venerati (úctou) zůstáváme.
Slavného Magistrátu
Sig. (podepsáno) v Kasejovicích Dne 20. dubna 1766
k službám volný
František Petr Rybička p.t. purkmistr
Augustin Tvrdý primator
Matěj Vantura radní
Josef Matyáš radní
Jos. Lud. Wlash syndicus (městský písař)
Hajdrbalna s křížkem postaveným před ní stála tedy pravděpodobně nejméně od roku 1680, kdy zde byli pohřbíváni lidé v době moru. V Hajdrbalně byli nakažení zřejmě také izolováni od ostatních lidí z vesnice, protože mor byl velmi nakažlivý a nakažení lidé byli dáváni do karantény. O nich však nezjistíme žádné věrohodné údaje, protože v té době nebyly za Starý Smolivec vedeny žádné matriky úmrtí. Starý Smolivec patřil k farnosti Kasejovice, zhruba od roku 1670 pak k farnosti Čížkov. V Čížkově jsou první matriky vedeny až od roku 1701, v Kasejovicích o úmrtích ve Starém Smolivci také žádný zápís není.
Shodou okolností lze tedy jedinou osobu, která je před Hajdrbalnou pohřbena můžeme identifikovat právě Máří Magdalenu Šiškovou, 1. provdanou Rozinovou, 2. provdanou Balkovou.
Křížek stojí před Hajdrbalnou do dnešní doby, i když to již není určitě ten původní, ba ani ten z doby pohřbu Máří Magdaleny.
Autor článku: ing. Kratochvílová J.