Lampiónový průvod

Nová tradice?
Dva dny předtím, než se do Budislavic narodil nový občánek, a to další Honzík z rodu Spourů, pokusili se budislavičtí hasiči přivést na svět ještě jedno dítě. Ačkoli Václavů je dostatek, což 28. září kvitují zejména U Křížů, řekli si hasiči: zkusme něco nového.
A požádali pátera Jiřího Čepla o speciální slavnostní mši k uctění památky patrona českých zemí. A přišli, i s rodinami a dětmi. Z hlediska liturgického, když budislavičtí neznabozi nevěděli, kdy povstat, sednout, odpovídat knězi (někteří raději zůstali před kostelem), sice žádná sláva, ale to nic neměnilo na svátečnosti okamžiku.
Páter Čepl pak připomněl evropanství sv.Václava, křesťanské základy Evropy, jež o to více vystupují na pozadí expanze islámu, ale také vyslovil slova o cti vladařů – dnešních politiků, což se nedoslechnem ani v rozhlase, ani televizi, ani nepřečtem v novinách a což připomíná, že se vyplatí jít za živým slovem na místa, která nepodléhají vrtošivým mediálním vlnám…
A po skončení mše všichni zapálili svíčky ve svých lampionech a v sibiřském počasí, plném větru a deště vyrazili po trase Mladý Smolivec – Radošice. S ohledem na počasí se děti musely vrátit již z Mladého Smolivce (jako vždy ležícího a spícího) a do Radošic dorazili již jen trosky průvodu, včetně dvou Václavů a jediného lampionu, který nerozerval vítr. O to víc si to užili…
Symbolicky donesený lampion byl tím pověstným světýlkem nově založené tradice. Možná, že scénář se změní, ale podstata zůstane: scházet se rodinami notabene v den české státnosti – to patří k základním kamenům obecní pospolitosti. Nejen té budislavické.
Na shledanou za rok! Budislav Smolivecký