Motocyklový kaskadér Martin Krátký z Mladého Smolivce

Nejšikovnější Martin …tak začínal portrét v novinách v roce 2008 pro motoristy. Dnes to můžeme s klidným svědomím říci také, platí to několikanásobně. Martin Krátký z Mladého Smolivce dělá čest své obci a jako motocyklový kaskadér naši obec stále více proslavuje. V neděli 10. 8. 2014 na prostranství před OÚ v Mladém Smolivci předvedl místním občanům své umění. Rozhodně stojí za to, přiblížit Vám Martina a jeho úspěchy.
Martin Krátký se více než 12 let věnuje stunt ridingu – kaskadérskému ježdění na motorce.
Úspěch ve sportu, který si vybral, určitě má. O tom svědčí i výsledky, kterých v posledních letech dosahuje.
1.místo mistrovství ČR 2012, 2013 a 2014
3.místo mistrovství Evropy v Rakousku 2011
2.místo světa federace EMS v Polsku 2014
Dále ukázal své ježdění divákům na trati před závody Formule 1 v Hockenheimu (Německo) anebo Mistrovství světa Superbiků v Brně.

Abych Vám Martina přiblížila, položila jsem Martinovi pár otázek.

Kdy a jak ses dostal k tomuto ježdění?
Někdy v roce 2000 jsem viděl v novinách reportáž z akce Streetfighter Day a chtěl jsem to taky zkusit. Jenže jsem neměl ani motorku a ani jsem na ní tenkrát neuměl, takže jsem začal zkoušet jezdit na kole. Pak asi o dva roky později mně brácha půjčil jeho pionýra a já mohl jezdit na metelskou cestu a tam jsem to začínal zkoušet. Tam všechno začalo.

Tak to byl začátek, řekni nám, co následovalo dál? První dva roky jsem jezdil na pionýru, kterého se mně podařilo i dvakrát zlomit :-) Pak jsem si pořídil Jawu 350, ale to nebyla dobrá motorka a víc jsem opravoval, než jezdil. V té době jsem již chodil do práce, tak jsem mohl místo na úzkou cestu k Metly, dojíždět na letiště do Tchořovic, kde byla super plocha na zkoušení všech kousků. Uběhlo pár let a Jawu jsem vyměnil za německou MZ 250. Konečně jsem měl motorku, která fungovala a já mohl jen trénovat. Postupně jsem pořídil ještě další dvě motorky tentokrát MZ 150. Měl jsem tři motorky a trénoval jsem asi 5 dní v týdnu. Stále jsem jezdil jen tak pro sebe, že mě to bavilo. Přišla první akce, kde jsem mohl ukázat svoje ježdění před lidmi, pak první závod, který se mně podařilo hned vyhrát a už to bylo. Začal jsem téměř všechen volný čas věnovat ježdění. Pak přišel problém s letištěm ve Tchořovicích, kde byl zákaz ježdění a já neměl kde trénovat. V té době mně hodně pomohl pan Leoš Kubový, který mě nechal bez problémů asi tři roky trénovat v lese za Radošicemi v bývalém vojenském objektu. Dál jsem mohl jezdit po závodech a vystoupeních po celé České republice. Na malých motorkách jsem vyhrál všechny závody, kterých jsem se tady u nás zúčastnil. Vyrazil jsem zkusit první zahraniční závod ve třídě malých motorek do Maďarska, kde byla spousta dobrých jezdců a konkurence byla rázem mnohem větší než tady u nás. Podařilo se mně opět zvítězit a byl čas na to posunout se výš do hlavní kategorie velkých motorek. Zde mně opět hodně pomohl můj brácha, který si koupil motorku, ale jen kvůli tomu, abych to na ní mohl zkusit, jestli mně to půjde i na silné motorce. To už byl rok 2009 a já se skoro po 8 letech dopracoval k velké motorce a mohl se rovnat s těma nejlepšíma tady u nás v ČR.

Jak jsi pokračoval ve své kariéře od roku 2009 až do současnosti?
Vypracoval jsem se na pozici nejlepšího jezdce u nás v ČR (vyhrál jsem mistrovství ČR 2012,2013,2014) a začal jsem soutěžit na závodech po Evropě. Letos jsem skončil na 2. místě na mistrovství světa federace EMS, což je můj nejlepší výsledek v kariéře. V rámci vystoupení jsem měl možnost ukázat se diváků před závodem Formule 1 v německém Hockenheimu. Díky závodům a vystoupením jsem měl možnost podívat se zatím do 15 zemí po Evropě, což je super spojit poznávání s ježděním. Samozřejmě musím poděkovat všem sponzorům a lidem, co mně pomáhají nebo pomohli dostat se za ty roky až sem.

Ke všem úspěchům samozřejmě velká gratulace a jaké máš další plány?
Co bude dál v příští sezóně, se teprve uvidí. K tomu, abych se dál vyvíjel, potřebuju další sponzory, což v dnešní době není jednoduché. Samozřejmě dál bych rád jezdil závody po Evropě a jednou bych se rád kouknul s motorkou do Ameriky, ale to jsou zatím jen sny.

Jak často trénuješ?
Na motorce se snažím trénovat 6krát týdně hodinu nebo dvě čistého času, což znamená ve finále, že mně to zabere s pauzami a přípravou 3 – 5hodin. Dále se věnuji různému cvičení, které je 1,5 – 2 hodiny denně.

Kdo Tě připravuje nebo opravuje motorky?
Ze začátku jsem většinou všechno opravoval doma s bráchou, tátou nebo dalšími kamarády. V současné době mně motorky připravuje a vyrábí speciální díly břeclavká firma Pepoš Moto.

Na jakých motorkách jezdíš?
Používám motorky Kawasaki ZX6R Ninja, který mám dvě pro případ, že jednu rozbiju. A na vystoupení používám ještě MZ 150. Takže v současnosti mám tři motorky.

Jaké jsou reakce okolí, kamarádů, rodiny?
Bez pomoci rodiny a kamarádů bych se nikdy nedostal tak daleko. Všichni mně fandí a pomáhají. Když jsem začínal, tak jsem si nemohl vybírat a musel jsem jezdit na tom, co bylo, tak se pár lidí smálo, na čem to jezdím atd. Bylo důležitý věřit sám sobě a nedat na druhý.

Své umění jsi předvedl také ve své rodné obci, přišli se podívat snad úplně všichni a všichni byli nadšeni, jaké to pro Tebe bylo?
Bylo to super, ukázat místním občanům, co vlastně dělám a když jsem dojezdil, tak jsem viděl, že pár lidí jsem dojal k slzám. Jezdím všude možně po Evropě, ale tohle se mně ještě nestalo. Doma je holt doma :-) Byl to super pocit.

Jsem potěšena, že náš občan z Mladého Smolivce dosahuje takové krásné výsledky a úspěchy, chci mu popřát kaskadérské kousky bez nehody, samá výborná umístění a hlavně chci Martinovi poděkovat. Za naši obec jsem pyšná na to, že i my můžeme Martinovi malinko přispět na jeho náročný sport, kterému se věnuje a pomoc mu tak v jeho velice úspěšné kariéře.