Poslední květnová neděle v Mladém Smolivci patřila dětem. Na dětském hřišti za úřadem na děti čekalo v deset dopoledne šest stanovišť s pohádkovými příběhy.
Hned na začátku pohádky na děti čekala stará čarodějnice se Saxanou. Obě obeznámily děti s programem dne, předaly jim kartičky pro splnění úkolů a taštičky na odměny. A pak je vyslaly přímo do pohádky. Na pískovišti na děti čekali dva šašci a děti měly za úkol postavit hrad. Za splněný úkol získaly odměnu a mohly vyrazit dál. Hned vedle pískoviště musely vysvobodit princeznu z věže. To se podařilo téměř všem a pak se mohly z věže sklouznout po skluzavce a odnesly si za vysvobození jeden dukát na krku. Hned za věží dva skřítkové střežili poklad. A protože si děti chtěly trochu pokladu odnést, musely si nejprve najít tři klíče a pak otevřít tři truhly. To už byl trochu větší oříšek, ale i ten děti dokázaly vyřešit. A poklad, který našly, si mohly odnést s sebou. Po cestě od skřítků narazily opět na ty dvě čarodějnice. Saxana je začala učit létat na koštěti. Připravila jim krásnou dráhu a děti létaly skoro jako ona. Stará čarodějnice na ně dohlížela a za dobře prolétnutou dráhu jim dala do tašky také něco na zub. Od čarodějnic se děti vydaly k potoku, kde dva rybáři chytali ryby. Děti jim pomáhaly a snažily se chytit zlatou rybku. A když jí chytly, tak místo třech splněných přání, musely naopak tři úkoly splnit. Ale dětem to nečinilo vůbec žádnou potíž a za to si odnesly slané rybičky. A pak už se od rybářů děti vydaly za králem, Zlatovláskou a jejich koněm. Musely podle pokynů starého krále dojet pro živou a mrtvou vodu. To byl hodně odvážný úkol a některé děti, i když koník byl vlastně poník, měly strach a Cipíska si jen pohladily. Ale většina si jízdu na poníkovi užívala. Tady si s sebou neodnesly živou vodu, ale za statečnost dostaly ovocné pitíčko. A když měly kartičky plné razítek, která za každý splněný úkol dostaly, mohly navštívit místní kuchařskou pohotovost a objednat si párek v rohlíku či vuřta na grilu. Nechybělo ani ovoce a sladká háďata. Děti po svačince vyrazily na skákací hrad či trampolínu a po dvanácté vyrazily k domovům. Samozřejmě nechybělo společné focení a sáček plný překvapení pro každého.
Dárečky a občerstvení pro děti zajistila Obec a o pohádkové postavy a příběhy se postarali ochotníci a novináři. Odměnou všem byly spokojené a usměvavé děti, ale zaslouží si i poděkování za to, že děti mohly oslavit svůj sváteční den s pohádkou a dobrodružstvím.
Autor článku: Eva Kubová
Autor fotografií: Eva Kubová