Působení Maltézských rytířů v našem kraji

Zdravý lokální patriotismus je nesporně kladný společenský fenomén. Vždyť poznání a uvědomění si vlastní místní historie i duchovních a hmotných tradic, stejně tak jako aktuálních reálií, je pro každého(!) nutnou podmínkou toho, aby mohl být hrdý (ne ovšem falešně pyšný) sám na sebe, na svou rodinu, na svůj národ a v neposlední řadě na místo, ve kterém žije(me).....
A tak i v tak malé obci, jako jsou Budislavice, se snažíme připomínat si významné momenty z místní historie, pozoruhodnosti lidových tradic či přírodní cennosti a jiné pamětihodnosti. Dalším takovýmto připomenutím byla 20.října tradičně hojně navštívená cyklická přednáška Mgr. V.Červenky, tentokrát věnovaná působení tzv. Maltézských rytířů v našem kraji. Relativně skromnou připomínkou tohoto řádu jsou například typické osmihroté kříže na fasádách budov (v Dožicích na bývalém sídle maltézské správy - tzv."zámečku" či na řádové kapli sv. Archanděla Michaela, v Budislavicích na býv. maltézském hospodářském dvoře (č.p.1), v kostelních interiérech obou obcí, nebo i v samé "podstatě" mnohých našich domovů, které byly po mnoho let zhusta budovány i z cihel produkce budislavické maltézské cihelny). Podstatnější pro historii působení Suverénního vojenského hospitálního řádu sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhódu a na Maltě (jak zní jeho dnešní oficiální název, nazývan též také jako Johannité, Maltézští rytíři atd.) v našich obcích v letech 1746 - 1927 byly jeho aktivity duchovní, školské, charitativní a významné aktivity hospodářské. Bylo by na tomto místě "nošením dříví do lesa" rozepisovat se o množině zajímavých poznatků a faktů, které byly obsahem v audiu fixované přednášky (případné zájemce odkazuji např. na internetovou Wikipedii pod heslem "Maltézští rytíři" atd.). Snad jen ještě jako perličku postoje k výše zmíněnému přítomní mohli uvidět polychromované plechové štíty s erby maltézských řádových představených (i Vy některé z nich můžete vidět na připojených fotografiích). Byly v padesátých létech odstraněny z dožického kostela, "přesunuty" do místní slepičárny (kde z nich kuřata zobala zrní) a až v poslední době byly znovuobjeveny v depozitu kasejovické synagogy. Doufejme, že jako doklad regionální historie se opět zrenovovány ocitnou na původním místě.
Závěrem Vás zveme na další plánované přednášky a tématické besedy, v nejlepším smyslu slova neúnavného nadšence V. Červenky i na jiné další programy, jejichž případné náměty a inspirace od Vás rádi uvítáme. A pro nejbližší čas: na Radomyšlský chrámový sbor sv. Martina, který s vánočním koncertem za varhanního doprovodu pro Vás vystoupí ve farním budislavickém svatojilském kostele 28. prosince večer.