Jeden z nejlepších spolků v naší obci vyrazil na další výlet a to tentokrát pokořit soutok řeky Labe a Vltavy do Mělníka.
Nádherný výlet pro nás opět připravili vedoucí oddílu Honza Spour a Jirka Kovařík a já jim moc děkuji za pozvání.
Velmi časně ráno jsme všichni usedli do objednaného autobusu a vyrazili směr Praha. Autobus byl obsazený do jediného místečka, takže je vidět, že o výlety je opravdu zájem. Již po pár kilometrech začali všichni vyndávat svačiny nebo možná spíše snídaně a občerstvovat se. Nálada byla zpočátku utahaná, protože mnoho lidí bylo nevyspalých. To se ale zanedlouho změnilo a celý autobus konverzoval o nejrůznějších tématech a o tom, co je dnes čeká.
Cesta utekla celkem rychle a kolem půl desátá jsme dorazili do naší první zastávky. Vesnička Želízy se pyšní krásnými sochami Václava Levého, okolo kterých vede stezka, po které se náš oddíl vydal. Krajina je to nádherná. Místy se skýtaly výhledy na okolí, které braly dech. Ve skalách byly vytesány nejrůznější reliéfy v podobě hada, obličejů a podobně. Žádnému dítěti neunikla jediná možnost se skály dotknout nebo na ní vyšplhat. Cestou nás doprovázely informační tabule, takže si všichni mohli přečíst o historii místa.
Po šesti kilometrech dlouhé stezce na nás opět čekal autobus, který nás zavezl do nedalekého Mělníka, kde Honza zavelel rozchod na oběd a všichni se hned rozeběhli do nejbližších hospod a restaurací. Já jsem si vybrala restauraci U Piráta. Vše bylo dobové a nakonec i jídlo bylo vynikající. Po tak krásné procházce vytráví snadno. Zbývalo ještě trochu času, tak jsem zašla do místní kostnice. Musím říct, že to bylo velmi zajímavé. V kostnici se nacházely kosti 15 000 osob složené do různých obrazců. Výklad trval 5 minut a byl velmi obsáhlý, takže jste se dozvěděli úplně vše.
V půl třetí jsme měli sraz u místního zámku, kde se nám naskytl pohled na řeku a další panorámata. Jelikož naším dalším programem byla plavba na soutoku lodí, museli jsme se rozdělit do dvou skupin. Já jsem se rozhodla pro druhou skupinu, protože jsem si chtěla projít místní podzemí. Prohlídka začínala ve tři hodiny a trvala zhruba půl hodiny. Opět velmi zajímavá exkurze, protože jsem mohla vidět nejširší studnu v republice. Její šířka je 4,54m.
Po této prohlídce se druhá skupina vydala do nedalekého přístavu, kde jsme ve čtyři hodiny nasedli na loď a nechali se hýčkat kapitánem, který se o nás staral báječně. Z lodi jsme mohli vidět starý cukrovar a vinice místních vinařů. Děti si mohly hrát v podpalubí, kde měly k dispozici hračky. Cesta ukolébala všechny účastníky a ti už se těšili do autobusu, až si odpočinou na cestě zpět. Já sama jsem klimbla asi na hodinu, jak mě výlet stahal.
Nicméně to byl opravdu fajn den a já jsem si ho opravdu užila. Další pochody jsou v nedohlednu, ale já věřím, že nám kluci zase něco vymyslí. Za všechny účastníky zájezdu jim patří náš dík.
Autor článku: Veronika Kubová
Autor fotografií: Eva Kubová