Velikonoční přednáška budislavickém farním kostele sv. Jiljí.
Tradice, tradice, tradice.....Často se o nich mluví, často jsou nám připomínány, ale přesto se stávají mnohdy jen "okrajovou" záležitostí. Mnohých tradičních zvyků se rázně chopil komerční sektor a ten nás tlačí jen do nákupní horečky. A tak tu naráz máme všelijaké ty "santaklause, valentýny, helovíny" a jiné voloviny, o které jsme dříve "ani nezakopli" a kasy supermarketů se utěšeně plní. A základní podstata tradičních svátků se ztrácí ve zvýšené konzumaci dobrot a pití. Ta podstata přitom pramení v prastarých historických událostech a vychází ze samých mravních základů naší obecné i národní kultury. O těch už víme pramálo a upřímně řečeno většinu z nás nějaké ty tradice už ani tak moc nezajímají.....
Snad drobnou změnou k dobrému byla přednáška paní mgr. Ireny Novotné - etnografky strakonického Muzea Středního Pootaví, kterou jsme vyslechli v pátek 11.dubna v budislavickém farním kostele sv. Jiljí. Právě pro ty, které podstata i dřívější a dnešní podoba tradic zajímá, byla tato beseda určena a měla by být první akcí zamýšleného volného cyklu "Tradice, zvyky, mýty, rituály..". Magistra Novotná besedu doprovodila ukázkami nejrůznějších lidových nástrojů, včetně dud i drnkaček a klapaček a hrkaček. Tyto si se zájmem mohly i vyzkoušet také děti z naší starosmolivecké mateřinky "U veverky", které přepěkně uvedly večer voničkou velikonočních písniček a říkadel. Tradičně v závěru přispěl historickým exkursem také mgr. V. Červenka. Vyložil tisícileté kořeny lidových zvyků a velikonočních tradic, zakládajících se v historických tradicích starozákonních, v křesťanských, ba i v těch ještě starších.
Děkujeme všem, kdož k uspořádání pomocí přispěli (i na koupi židlí do kostela), zvláště OÚ a MŠ.
Sluší také zmínit, že duchovní správce budislavické farnosti Pater Paruszewski sloužil v budislavickém farním kostele sv. Jiljí před polednem velikonočního pondělí slavnou Mši svatou. Ve svém kázání připomenul přítomným velké poselství Velikonoc a zmínil se také o tom, že tradiční podstatou velikonočních svátků je po čtyřicetidenním rozjímavém půstu (kdy m.j. je nepřípustné pořádání zábav a radovánek) je tzv. velikonoční triduum, tj."Zelený čtvrtek - den, poslední večeře, Jidášovy zrady a Kristova zajetí, Velký pátek - den, kdy byl Ježíš Kristus vyslýchán, mučen a ukřižován, sobota - den ticha a smutku, kdy Kristus ležel v hrobu a Neděle - den, kdy byl Kristus vzkříšen. (po té ještě následuje 50 dnů velikonočního období až do Letnic). Tyto svátky jsou v křesťanské tradici ty nejvýznamnější spolu s Vánocemi - svátky Kristova narození. Tzv. velikonoční pondělí je "přidanou" folklorní tradicí: V ČR je toto pondělí "státním" svátkem, oproti tomu je ve většině evropských států obecným svátkem právě Velký pátek.
Autor článku: Martin Kulíšek
Autor fotografií: Eva Kubová