Výšlap na Fajmanovy skály 2016

Turistický oddíl Budislavice opět pochodoval a stálo to za to.
V neděli 28. 2. 2016 se zhruba 30 lidí sešlo u hájovny v Chyníně. Všichni měli za cíl jediné, a to pokořit Fajmanovy skály, které se nachází v brdských lesích nedaleko naší obce. Jedná se o přírodní rezervaci vyhlášenou v roce 1955.  Počasí nám zrovna moc nepřálo, teploměr ukazoval teploty těsně pod bodem mrazu. To ale účastníky neodradilo. Všichni se teple oblékli a doplnili své placatky něčím na zahřátí. Trasa měla zhruba 12 kilometrů a šlo se v podstatě lesem. Mezi účastníky byli jak naši nejmenší, tak naši nejstarší, kteří se toho ale nebáli a celé skupině udávali tempo. Po nějaké době jsme dorazili na Fajmanovy skály, což byl vlastně jen kopeček posetý kamením. To ale nikoho neodradilo od toho, aby na něj vylezl a prohlédl si okolí. V blízkosti by měl také hnízdit výr velký, kterého šlo pár jedinců hledat. Následovalo foto a drobné občerstvení a vyráželo se dál.
Cestou jsme ještě narazili na chynínské buky, což je území chráněno již od roku 1933. Tento starý bukový prales s podrostem lýkovce jedovatého, mařinky vonné, vraního oka, konvalinky vonné, kyčelnice devítilisté a cibulkonosné a samorostlíku klasnatého, je nejstarší bučinou celého brdského pohoří. Zde už začínali být naši účastníci značně hladový, a tak bylo na čase založit oheň a vytáhnout vuřty. Muži se své funkce ujali s vervou a připravili oheň i bodáky na špekáčky. Po promrzlé procházce přišel oheň i oběd vhod. Všichni si čvachtali, připíjeli veselými kalíšky a smáli se různým výstřednostem našich nejmenších.
Čím déle se však stálo u ohně, tím méně se chtělo pokračovat na cestu. Nakonec jsme ale oheň uhasili a vyrazili vstříc posledním třem kilometrům k našim vozidlům. Ty jsme zdolali rychle a mohli tak vyrazit na poslední a neplánovanou návštěvu vojenského prostoru u Chynína, ze kterého je dnes v podstatě ruina a který se bude co nevidět bourat. Já osobně jsem na tomto místě nikdy nebyla a tak jsem ráda, že jsem vše viděla.
Příjemnou tečkou se stala česneková polévka od Marušky Křížů, kterou jsme si snědli v Budislavicích, když jsme vyzvedávali auta. Teplý čaj s rumem nebo točené pivíčko potěšilo nejednoho účastníka oddílu.
Mně osobně se pochod strašně líbil a už se těším na další výpravu, kterou nám Honza Spour a Žížala přichystají.