Zájezd s I. BTO do Bechyně

Letos jsme byli nuceni zvolit termín zájezdu až na první říjnový víkend, protože všechny zářijové byly plné jiných aktivit. Musím říci, že pozdnější termín pro teplé podzimní dny nebyl vůbec na škodu.

Náš věrný dopravce pan Vohryzka nám opět vyšel vstříc a mohlo se tedy vyrazit. Po ránu naše cesta vedla do Kolodějů nad Lužnicí, kde turisté natěšení na procházku pro nás neznámou přírodou vystoupili a vydali se na výšlap dlouhý asi 8 kilometrů s cílem v Bechyni na náměstí. Ti, kteří se necítili na pěší výšlap, mohli jet dál autobusem, který je odvezl rovnou do Bechyně, kde trávili den podle svého. Tuto variantu našich zájezdů jsme zvolili, aby s námi mohli cestovat i starší občané a nemuseli se bát, že by pěší trasu nezvládli. Cesta nás pěších turistů vedla po louce, vyšlapaných pěšinách, či zpevněných cestách podél řeky Lužnice proti proudu. Řeku lemovala spousta krásných chatek a domečků, ale i místa a stavby dávno opuštěné. Museli jsme překonat vysutou lávku nad řekou a přes řeku jsme mohli obdivovat výkony amatérských horolezců zdolávajících jednu z nejtěžších ferat v Čechách. Asi po dvou a půl hodinách nás cesta dovedla do našeho cíle na náměstí v Bechyni. Zde nám paní v soukromém turistickém centru nabídla komentovanou prohlídku městem, a protože byl rozchod, tak většina našich účastníků tuto nabídku ráda využila. Za sebe musím podotknout, že mě tato procházka s paní průvodkyní velice bavila, a bylo moc zajímavé v jejím výkladu nahlédnout do dávné historie i současného života ve městě Bechyně. Po prohlídce následoval individuální program, během kterého většina účastníků našeho zájezdu vystoupala na městskou věž, ze které byla nádherná vyhlídka na legendární bechyňský most. V 16 hodin začínala naše prohlídka v hasičském muzeu. Zde bych rád zmínil, že já tedy tolik exponátů nečekal. Bylo zde možno zhlédnout mnoho dřevěných koňských stříkaček, dřevěných vysokozdvižných žebříků osazených na podvozku koňského potahu, dýchací přístroje a další a další exponáty. Zajímavostí byl zásahový oblek jednoho z hasičů zasahujícího 11 září v americkém New Yorku, který zde v Bechyni nalezl svou manželku a oblek do místního muzea věnoval. Celkově byla expozice místními hasiči velice hezky zpracována. Dvojice průvodců dělala, co mohla, a snažili se nám podat hluboký výklad. Sice tréma byla znát, ale za to se na ně nemůžeme zlobit. Po ukončení prohlídky nás již jen čekala cesta domů. Město Bechyně mě upoutalo a určitě se sem vrátím si prohlédnout věci, které jsem nestihl při naší návštěvě s I. BTO.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem zúčastněným, a budu doufat, že se sejdeme na některém z našich příštích výšlapů, či zájezdů. Dále budou výšlapy opět každý měsíc a začátkem prosince proběhne výšlap výroční. Právě začátkem prosince to bude deset let, co začal turistický oddíl fungovat. Jako výroční výšlap bude zvolena trasa, jako při výšlapu prvním a doufám, že se zúčastní většina zakladatelů oddílu.